Říká se, že Paříž společně s Prahou patří mezi nejkrásnější města světa (ale Praha je hezčí 😉 ). Paříž je mnohem větší než Praha a má asi 10krát větší hustotu zalidnění.  Takže všude je plno lidu všech odstínů pleti. Pokud bych měla popsat pouze to, jak Paříž vypadá, jedná se o opravdu velké město s obrovským množstvím památek, které působí honosně. Když ale zahrnu do té představy o Paříži Pařížany, objeví se mi na čele při pomyšlení na tu nádheru malé vrásky 😀 Když jsem tam jela, tak jsem tomu vlastně moc nevěřila, že by francoužští občané byli nějací uličníci, co neradi šprechtí jinak než francouzky, pomluvám se přece nemá věřit.  Jenomže…

Z letiště Charlese de Gaulla jsem se spolu se svými společníky vydala do hotelu. Jeli jsme na nádraží Gare du Nord, kde jste měli pocit, že nejste v Paříži ale v Kongu, byli jsme tam jediní bílí lidé 😀 (okusíte pocit, jak se cití někdy černoch u nás). Pak se ubytujete v hotelu, o kterém máte podezření, že ho nemohl postavit střízlivý člověk, všechny stěny byly křivé, podlaha i strop. Na mozek to působí asi tak: „Hotel padá, utíkej!“ Pomalu začnete vybalovat kufr, neuběhne ani 10 minut a venku zaslechnete křik davu, vykouknete ven a nevěříte vlastním českým očím. Stávka! Musím říct, že mně to trochu vyděsilo :-o.  Člověk z Čech je zvyklý na, ne příliš časté, průvody anarchistů a neonacistů (také gayů, ale od nich nic nehrozí).  Lidé tam pochodovali s transparenty a cosi francouzsky hulákali, pak si všimnete, že se žene druhý průvod. Myslím, že jejich oznamovací kniha pro tyhle události musí být obrovská.

sv

první

druhá